Kongresová turistika: Praha nevyužívá svůj potenciál

Podle odborníků je potřeba zlepšit především marketing, propagaci a doplňkové služby

Praha - Když Praha v roce 2000 zvládla zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, předpovídala se jí budoucnost kongresové velmoci. Počet kongresových turistů skutečně každým rokem roste, k velmoci však hlavnímu městu ještě chybí kus cesty.

Podle odhadů společnosti Mag Consulting do Česka ročně přijede kolem tří set tisíc kongresových turistů, kteří v zemi utratí až tři miliardy korun. Pro srovnání - české lázeňství mělo loni příjmy kolem čtyř miliard.

Kongresová turistika je pro zemi výhodnější než běžní turisté. Ti v Česku tráví v průměru jen tři dny a utratí kolem šedesáti eur denně. Účastníci konferencí však mají útraty zhruba třikrát vyšší a v zemi zůstávají v průměru pět dní.

Praha má na víc

Zejména větší akce míří téměř výhradně do Prahy, protože ostatní města nedokáží u větších setkání konkurovat. "Většina center byla budována v sedmdesátých a osmdesátých letech a technická vybavenost je často strašlivá," říká expert společnosti KPMG na cestovní ruch Tomáš Kulman.

Naopak Praze se daří držet krok s dalšími "hlavními městy" konferencí. Loni se v hodnocení Mezinárodní kongresové asociace ICCA dostala na šesté místo na světě a předstihla i svého největšího konkurenta v regionu, rakouskou Vídeň. Podle Kulmana však české hlavní město zdaleka nevyužívá potenciál, který má. "Praha nemá jasno, co může nabízet a co účastníci kongresů požadují, " říká.

Ani všechny kongresové haly v hlavním městě navíc nejsou na světové úrovni. Chybí technické vybavení, zázemí i pestrá nabídka doplňkových služeb. Pražská asociace kongresové turistiky zase přiznává, že je potřeba zlepšit především marketing a propagaci hlavního města v zahraničí.

Čtyř- a pětihvězdičkové hotely, které jsou pro účastníky velkých sympozií samozřejmostí, přitom v metropoli rostou jako houby po dešti. Množství pořádaných akcí se však zvyšuje výrazně pomaleji a počet těch největších dokonce klesá. Například největší tuzemské Kongresové centrum Praha letos uspořádá téměř čtyřicítku velkých akcí pro alespoň tisíc lidí. V příštím roce by jich mělo být zhruba o pět méně. Centrum proto připravuje za zhruba dvě stě miliónů korun rozšíření výstavních ploch, aby mohlo pojmout přes deset tisíc účastníků.

Podle Kulmana však ve velikosti problém není. Kongresů pro deset nebo patnáct tisíc lidí se pořádá v celé Evropě jen několik za rok. Rovněž státní agentura CzechTourism se domnívá, že hlavním problémem jsou stále malé zkušenosti tuzemských pořadatelů.

Nezkušené regiony

Ještě větším problémem je nezkušenost v ostatních částech Česka. Do kongresové turistiky se nyní chce pustit řada měst. Příkladem je univerzitní centrum ve Zlíně, velké plány mají i Liberec nebo Ústí nad Labem. "Krajská města jsou vhodná spíše pro střední akce kolem patnácti set lidí. Stavět centrum třeba pro pět tisíc lidí by už byl docela hazard," domnívá se expert KPMG Kulman.

Celkově experti české kongresové turistice předpovídají mírný růst. "V dalších letech by měl trh kolem kongresové turistiky růst kolem pěti až sedmi procent ročně," odhaduje analytik Mag Consulting Jaromír Beránek.

Zdroj: Hospodářské noviny, 26.7.2006