Agroturistika v ČR láká hlavně na jízdu na koni

Průměrná délka pobytu na farmě je výrazně delší než u běžného turisty

Praha - Majitelé farem při realizaci agroturistických projektů, které mají návštěvníky z Česka i ze zahraničí přilákat k pobytu v zemědělském prostředí a k prožití atmosféry života na venkově, nejčastěji sázejí na jízdu na koni, rybaření nebo myslivost. Podnikatelé se nicméně shodují v tom, že jde především o doplňkovou aktivitu; pro většinu z nich zůstává hlavní obživou především zemědělská výroba.

Podle odhadů tráví dovolenou na českých statcích ročně řádově 30.000 turistů, z toho asi 10.000 z ciziny. Ze zahraničí převažují Němci, Poláci a Nizozemci.

Putování krajinou v koňském sedle mohou zakusit návštěvníci Karlovarského kraje v okolí Toužimska, které nabízí regionální síť hipostezek v délce 70 kilometrů. O projekt, jehož iniciátorem bylo Informační centrum Toužim spolu s majiteli několika farem, prý roste zájem mezi farmáři i veřejností. Vyjížďky totiž nabízí zkušeným "koňákům" i lidem, kteří v sedle ještě nikdy neseděli.

Víkendové projížďky na koních jsou zatím téměř jedinou nabídkou v agroturistice Ústeckého kraje. K většímu rozvoji farem zaměřených na venkovskou turistiku chybí podle odborníků dostatek peněz a zkušeností. Návštěvníci z Německa proto místo na sever Čech jezdí nadále spíše do Rakouska.

Farem, které se věnují agroturistice, naopak přibývá v Libereckém kraji. Zatímco ještě před několika lety jich kraj evidoval jen 13, dnes jich je už dvojnásobek a stále více zejména menších zemědělských podniků nabízí ubytování a další služby. Přesto lze současný stav jen obtížně srovnat se sousedním Polskem, kde se například v příhraničních okresu Jelení Hora na polské straně Krkonoš agroturistice věnuje 60 farem.

Jedno z nejoriginálnějších lákadel pro agroturisty v Jihomoravském kraji vymysleli v Jevišovicích na Znojemsku. Zdejší zemědělská společnost Agrodružstvo vsadila na krokodýlí farmu. (...)

Ve Zlínském kraji jsou mezi agroturisty nejčastěji tuzemské rodiny s dětmi, případně turisté z Nizozemí. Ačkoliv k hlavním tahákům patří jízda na koni, například ve zlínských Lůžkovicích nabízí ekologická farma jídlo z biopotravin, do okolí je možné vyrazit rovněž na zapůjčených horských kolech.

V porovnání s ostatními kraji mají kuriozní zkušenost podnikatelé z Pustovět na Rakovnicku, kam se v těchto dnech začínají sjíždět cizinci na začátek žní. Do příštího týdne, kdy začne sklizeň ječmene, bude obsazených téměř všech 47 míst v hotelu Dvůr Míče. Turisté z Belgie, Německa, Anglie nebo Holandska se tu prý práce nebojí a jako součást dovolené je naopak nesmírně baví. Kvůli turistům nedočkavým vrhnout se do polních prací například museli posunout snídani na sedmou hodinu ranní.

Spíše doplněk ke svému hospodaření je agroturistika pro farmáře na jihu Čech, v Olomouckém nebo Moravskoslezském kraji. Ubytování na farmách, vyjížďky na koních a další programy jim totiž jako sezonní aktivity moc nevynáší. Hlavní obživou pro většinu zůstává zemědělská výroba. Na jihočeském venkově jsou nejčastějšími návštěvníky statků Češi, začínají se ale objevovat i zahraniční turisté.

V Moravskoslezským kraji často vítají rodiče s dětmi, které chtějí poznat domácí zvířata nebo se seznámit s prostředím, ve kterém vyrůstali jejich předkové.

Vlastní hon na zvěř nabízí kromě obvyklých zábav v Pardubickém kraji, který jinak patří mezi nejméně navštěvované regiony v zemi. Přesto má cestovní ruch se zaměřením na atmosféru venkova v kraji prý dobré vyhlídky. Pro Pardubický kraj je to cesta, jak přilákat více turistů, řekl ČTK krajský radní pro turistiku Miloslav Macela, podle kterého kraj pro příští rok připravuje kampaň k většímu využití grantů z Evropské unie.

Počet zemědělských farem zaměřených na turisty neroste, ale spíše klesá v Plzeňském kraji. Podle zdejších farmářů je agroturistika během na dlouhou trať. Nutná stabilní klientela se buduje dlouho a pomalu se vracejí také vložené peníze do bezpodmínečně nutných staveb pokojů, sociálních zařízení a kuchyněk. Navíc prvotní investice, které farmáři vynaložili, musely jít do prvovýroby. Řada zemědělců podle svých slov vlastně ani neví, proč se této neziskové činnosti stále věnuje.

Zdroj: Finanční noviny, 16.7.2006