Golfový ráj Česko: Miliardy nevyužité vinou nedostatečného marketingu

Česko pevně ovládá pozici golfové jedničky střední Evropy

Praha - Golf si v bývalých komunistických zemích včetně Československa vysloužil nálepku elitářského a snobského sportu, který je lepší potlačovat než podporovat. Když proto právník Vladimír Junek před deseti lety začínal své působení v České golfové federaci, zřejmě ani on sám netušil, jak rychle se tento sport vyšvihne zpět na vrchol.

"Před dvěma lety se v Česku věnovalo golfu zhruba sedmnáct tisíc lidí. Teď je to přes dvacet pět tisíc a do konce roku zřejmě překročíme hranici třiceti tisíc," pochvaluje si Junek. Prudce rostoucí obliby golfu si všimly i soukromé firmy či města a nová hřiště a areály vznikají jak houby po dešti. Dnes jich je v zemi již přes šedesát. Pro srovnání - sousední Slovensko má čtyři a Maďarsko osm hřišť. Česko tak pevně ovládá pozici golfové jedničky střední Evropy.

Na tuzemské greeny přijíždějí odpalovat míčky i tisíce cizinců. Jejich počet však stále není dost vysoký. Zatímco zahraniční golfoví odborníci o špičkových areálech typu Karlštejn, Konopiště nebo Čeladná dávno vědí, běžné hráče zatím Česko při rozhodování o dovolené nenapadne. "Propagace golfu se v Česku zintenzívnila až v posledním roce," přiznává Junek.

"Když se britský golfista rozmýšlí, kam vyrazit na dovolenou, aby si užil kulturu i svůj oblíbený sport, mělo by jej napadnout Česko. Po dni stráveném hrou na Karlštejně mu jsou doporučeny tři jiná vynikající golfová hřiště v zemi, další část dovolené stráví v Praze nebo Českém Krumlově. Celkem v zemi zůstane dva týdny a utratí hodně peněz." Zhruba takto si tuzemští experti na golf i cestovní ruch představují, jak by měla vypadat golfová turistika v Česku. Realita je však poněkud odlišná.

Přestože je Česko golfovou jedničkou ve střední Evropě a zájemcům nabízí přes šedesát hřišť, z nichž některé dosahují špičkové kvality, golfový svět zatím tuto destinaci neobjevil.

Ročně do země přijede několik tisíc turistů, i když ambicí by měly být vzhledem k existující nabídce desetitisíce. Právě golfisté totiž patří ke skupinám, na kterých země nejvíc vydělává. Proti běžným "dovolenkářům" utrácejí násobně více peněz. "Hlavním problémem byla v uplynulých letech nedostatečná propagace. Až v posledních dvou letech je růst zájmu evidentní," říká Vladimír Junek z České golfové federace. Do Česka míří především Švédové, Němci či Dánové.

Neobjevená destinace roku

Do lákání golfistů se zapojila i státní agentura CzechTourism a vznikla rovněž Česká asociace golfové turistiky. Reklamy na Česko a jeho stovku klubů a dvaadvacet golfových areálů vycházejí v evropských golfových médiích.

První výsledky se již dostavily. Mezinárodní asociace golfových cestovních kanceláří IAGTO loni České republice udělila cenu "Neobjevená golfová destinace". "I přes snahu jsme však stále spíše na počátku cesty," říká expert na cestovní ruch společnosti KPMG Tomáš Kulman. Velkým problémem zůstává například neochota provozovatelů golfových hřišť vzájemně si předávat klienty nebo dělat společné nabídky. Mnoho hřišť navíc nenabízí dodatečné služby pro volný čas, kvalitní ubytování nebo stravování.

V bohatších státech je golfová turistika nesmírně populární a zájem o ni roste dvaapůlkrát rychleji než o normální zájezdy. Evropský trh golfové turistiky se odhaduje na dvě miliardy eur, světový je ještě pětkrát větší. Také Češi začínají objevovat kouzlo golfových zájezdů.

Češi začínají cestovat

"Proti loňsku se zájem klientů zvýšil o více než sto procent. Předpokládáme, že s námi letos poletí kolem tisíce golfistů," říká mluvčí cestovní kanceláře Fischer Dan Plovajko. Podle odhadů tak letos z Česka za svojí oblíbenou hrou vycestuje až deset tisíc golfistů. Mnoho lidí vyráží za hranice v zimě, kdy se v Česku venkovní golf hrát nedá.

Nejoblíbenějším cílem jsou Kanárské ostrovy. Nejlevnější zájezdy lidé seženou v Tunisku a Egyptu, dražší je Madeira a nejluxusnější jsou Seychely a Spojené arabské emiráty. Součástí každé golfové dovolené je i několik vstupů na hřiště zdarma, samozřejmostí bývá kvalitní hotel hned vedle areálu.

Miliardový byznys

Za golfovou turistiku tak zájemci platí o desítky procent více než za běžnou dovolenou. S přibývajícím počtem golfistů by měl v dalších letech růst i počet zájezdů. Junek připomíná, že vedle pětadvaceti tisíc registrovaných hráčů je nejméně pět tisíc, kteří nejsou členy žádného klubu a hrají na hřištích přístupných veřejnosti.

Každý měsíc navíc kouzlo golfu objevují stovky dalších lidí. "Golf již dávno není jen sportem pro bohaté. Finančně stojí zhruba stejně jako tenis nebo lyžování," odmítá atribut snobství Junek. Byznys kolem golfu se tak již v Česku točí v miliardách. Výstavba jednoho většího hřiště stojí desítky miliónů korun. Letos se přitom k existujícím více než šedesáti hřištím buduje dalších patnáct.
Pro peníze do Bruselu

Kolem řady hřišť navíc kvůli lákání turistů vznikají další sportovní areály, hotely, lázně, restaurace, konferenční prostory a řada dalších doprovodných služeb.
S výstavbou zejména menších hřišť někdy finančně pomáhá i Evropská unie. Golfový areál je jednou z možností, jak naložit s nevyužitou zemědělskou půdou nebo s bývalými těžařskými oblastmi. Peníze z Bruselu například pomohly vystavět hřiště u Sokolova.

Přestože je Česko ve střední Evropě známe jako golfová země, za západem pokulhává. Například v devítimiliónovém Švédsku je přes půl miliónu hráčů, v šestnáctimiliónovém Nizozemsku čtvrt miliónu. Ve Velké Británii odpaluje míčky zhruba 1,3 miliónu lidí.

Zdroj: Hospodářské noviny, 27.7.2006

Twittern